o lence

Jsem kreativní duše, která věří, že největší umění vychází ze srdce.

Když jsem začínala střední uměleckou, postavil nás ředitel v aule do kruhu. Ukázal přímo na mě a zeptal se: „Co opravdu chceš?“

Hlavou mi projel můj sen stát se malířkou. Přála jsem si malovat. V té době to bylo nejvíc, co mě bavilo. Ale myslela jsem si, že chce slyšet: „Dokončit tuto školu.“

Čím víc jsem studovala umění, tím míň mě to naplňovalo. Můj sen se změnil na cíl, na který jsem tlačila. Takže po škole jsem se hlásila na uměleckou akademii spíše automaticky, s potřebou uznání tam venku. Vevnitř jsem přesto cítila, že zlom je blízko. Na akademii mě nevzali ani napodruhé a tak jsem v tu dobu poslechla volání severských krajin a odjela do Finska.

Tehdy jsem nevěděla, že jsem se odjela ztratit, abych se znovu našla.

Můj příběh ve Finsku teprve začínal, když přišla zpráva z domova, že mě napotřetí přijali na akademii!

Hurá! Vrátila jsem se tedy do Čech, ALE... Nebyl to vytoužený cíl, naopak. Spadly mi tam růžové brýle a má citlivost a snílkovství se nepotkaly s pózou a povrchností školy. Byla jsem přesvědčena, že umění je má životní cesta, ale takhle ne.

Vrátila jsem se do Finska. Místo pohádky jsem si však sáhla na svoje dno po všech stránkách. Přišlo veliká temnota a s ní prázdno.

Takhle už dál ne, trvala duše, ZVĚDOM SI CO CHCEŠ, nebo lépe ZVĚDOM SI, CO NECHEŠ!

Sebeláska byla tehdy na bodě mrazu a právě to bylo mé největší téma.

Potkala jsem se zde se svými stíny, abych mohla objevit a nechat zazářit své světlo.

Začala jsem novou kapitolu a našla nové přístupy sebepoznávání. A tak započala má cesta k praktickému prohlubování vztahu sama se sebou.

Po návratu zpět do Čech jsem pokračovala v tvorbě a zkoumání mého souladu na cestě k autentickému žití. Stále hlouběji jsem se učila milovat sebe a svůj život.

Mou vizí je podporovat lidi v jejich přirozenosti a autenticitě, aby dokázali vnímat svou citlivost, naslouchat vlastnímu srdci a žít v souladu se sebou i se světem kolem.

Dnes sdílím své poznání a provázím klienty na cestě transformace, sebepoznání a sebezdokonalení. Využívám k tomu hluboké a kreativní metody – Sound Aktivace, Arteterapii a citlivý individuální přístup, který se dotýká duše i těla.

A když se dnes znovu vracím k otázce, kterou mi kdysi položil pan ředitel:
„CO OPRAVDU CHCEŠ?“
Už vím, že tehdy jsem napodruhé našla tu správnou odpověď: